Návrh konverze stodoly v Ondřejově vychází z respektu k původnímu členění objektu. Historická stavba byla rozdělena na tři odlišné části – vysoký seník, průjezd a sklad s místností majitele – a toto trojdílné členění se výrazně propsalo do fasády. V našem návrhu tuto logiku zachováváme a dále podporujeme jako základní identitu domu.

Obvodové zdivo ponecháváme v původní podobě. Na východní fasádě respektujeme stávající rytmus oken; jediné nové okno pracovny se tomuto řešení podřizuje. Prostřední trakt zůstává komunikační osou. Ze severu přidáváme nové zádveří s hlavním vstupem, zatímco jižní fasádu otevíráme do zahrady velkým prosklením. Původní dřevěná vrata zde reinterpretujeme jako horizontální lamelovou clonu terasy.

V pravé třetině stodoly se nedochovaly žádné historické otvory. Proto zde navrhujeme výrazně soudobá okna – záměrně čitelná jako nové vrstvy, které s původní konstrukcí nesoutěží, ale doplňují ji.

Dispozice vzniká vložením tesařsky provedeného „dřevěného patra“ nasazeného na centrální schodiště. Přízemí obsahuje hlavní obytný prostor a technické zázemí. V patře jsou navrženy ložnice, koupelna a otevřená galerie umožňující umístění pracovních stolů. Vzniká tak obytná struktura, která respektuje původní objem a atmosféru stodoly, ale zároveň poskytuje plnohodnotné komfortní bydlení.